Transsexualita - život v cizím těle

Podíváte-li se na dětské oblečení, pak můžete spatřit modré šatičky pro holčičky a červené kalhoty pro chlapečky. Že by se snad módní návrháři snažili již v dětech vyvolat zmatek v tom, zda se vnitřně cítí být skutečně těmi, kým jsou?

 

Samotné barvy však nic neznamenají, a rozhodně nepředurčují, či neovlivní, jestli se muž, či žena nezačnou cítit ve svém těle poněkud divně. I takový muž, který si vezme například růžovou košili, může být mužem se vším všudy. Oblečení tak může být chápáno jako čistě módní záležitost. Na druhou stranu však může volba oblečení naznačit, že se s některými z nás skutečně něco děje. Primárně oblečení neovlivní, že se z nás vnitřně stane jedinec s opačným pohlavím. Rodiče se tak nemusí obávat, že když budou holčičku oblékat do barev, které jsou typické pro chlapečky, či jí spíše budou dávat kalhoty, šortky, legíny, místo šatiček a sukní, že zapříčiní, že v ní vypěstují touhu být chlapečkem. Oblečení však jedincům pomůže se cítit těmi, kým chtějí ve skutečnosti být. Oblečení jen podtrhne jejich touhu změnit svoji fyzickou přirozenost.

Vznik transsexuality

Čím je ovlivněn vznik transsexuality? Již jsme si uvedli, že rozhodně na transsexualitu nemá vliv, pokud rodiče budou dítka oblékat do barev, které jsou řekněme typické pro opačné pohlaví. Dokonce ani systematická výchova, či vliv prostředí, ve kterém se jedinec nachází, nemá vliv na to, zda se v něm probudí touha být někým jiným, respektive být v jiném těle opačného pohlaví. I v případě, že by jedinec vyrůstal mezi samým transsexuály, se nijak nepodepíše na tom, že by se z něho automaticky stal také transsexuál. K transsexualitě, jako poruše, dochází již při vývoji jedince, respektive ještě v období, kdy je plodem, tj. kdy se nachází v bezpečí dělohy matky.

Transsexualita jako porucha

Řekne-li se transsexuál, tak pro mnohé z nás není tento pojem ničím novým. Je však velký rozdíl, pokud jedinec transsexuála hraje, tj. kdy se převléká do šatů opačného pohlaví, líčí apod., kdy cílem je pobavit. Skutečným transsexuálem není ten, který se do zmíněných šatů převlékne, patřičně namaluje, zvolí vhodnou paruku apod., jen v tom případě, že je to jeho povolání, brigáda, či zdroj zábavy. Pokud hovoříme o transsexuálovi jako takovém, pak se jedná o stav myšlenek, kdy se dotyčný, nehledě na pohlaví, nedokáže ztotožnit se svým přirozeným pohlavím.

Vnímání vlastní transsexuality

V jakém období si jedinec uvědomí, či pozná, že s ním nejspíš není něco v pořádku? Bývá to povětšinou v období dospívání, tedy konkrétně tehdy, kdy se již nejedná jen o nějaké nevinné hry „na doktora“. V období, kdy dochází k vyvíjení, plnému projevování sexuality, jedinec rozpozná, že mu jeho přirozené pohlaví nevyhovuje, necítí se s ním ztotožněný. Úleva se však s poznáním odlišnosti nedostaví. Spíše bude dotyčný jedinec značně zaskočený, šokovaný, bude se cítit jako monstrum, bude se stydět apod. Jeho psychika může utrpět. Bude si uvědomovat, že kdyby se nyní začal převlékat do šatů opačného pohlaví, pak by způsobil rozruch v rodině, ale i v blízkém okolí u přátel, kamarádů apod. Ono zjištění, že vlastně není tím, kým je, se bude možná snažit naopak potlačit. Paradoxně se tak jedinci spíše přitíží. Jedinec bude přemítat, co by tomu řeklo okolí, kdyby se najednou začal stavět do pozice ženy, či muže.

Transsexualita není homosexualita

Mnozí nezasvěcení, kteří spatří jedince v šatech opačného pohlaví, si mohou myslet, že je dotyčný homosexuálně, či lesbicky orientovaný. Dokonce i samotní jedinci, kteří naznají, že jejich přirozené pohlaví jim nic neříká, se mohou považovat za homosexuálně orientované jedince. Transsexualita však není totéž, co homosexualita. Při homosexualitě dochází k sexuálnímu přitahování k opačnému pohlaví. U transsexuality se však jedná o otázku podstaty bytí jedince, kdy chce být dotyční někým jiným, než nyní je, respektive chce být v jiném těle. Bude však ještě nějakou dobu trvat, než se ti, kteří o transsexualitě prakticky nic neví, nechají přesvědčit, že se nejedná o homosexualitu, ale v prvé řadě, že se nejedná o žádnou úchylku, něco nenormálního. Jedinec, který zjistí, že se ho dotýká porucha transsexuality, za tuto skutečnost nemůže. Bude pak na jeho rozhodnutí, zda pak bude po zbytek života předstírat, přetvařovat, a to z důvodu, aby nějak neublížil svým nejbližším, nebo si řekne, že je to přeci jeho život, který žije on sám, a tak se svěří do rukou odborníků, specialistů.

Život v těle transsexuála

Během života se řada z nás, ne-li většina z nás do značné míry přetvařuje, respektive chová podle pravidel, která jsou od nás očekávána, vyžadována. Určitá očekávání má společnost, jako taková. Očekávání má zaměstnavatel, naši rodiče, blízcí, kamarádi. Na samotném jedinci pak bude, zda bude chtít tato očekávání plnit, a do jaké míry, a zda je toho vlastně vůbec schopný. Čím více se však naše vlastní uvědomění, přesvědčení odlišuje od očekávání druhých, tím se můžeme dostat do ostřejšího soukolí. Jednoho dne se pak soukolí může zadřít, a může tak způsobit ještě věci těžkosti, než když by jedinec svoji pravou podstatu bytí neodkládal na příhodnou dobu, až nastane. Rodina by ho mohla zavalit výčitkami, proč tak dlouho nic neříkal. Rodina by se cítila ublížena, ponížena, protože by to brala jako zradu jejich vlastního „člena“. Nakonec se tedy vše může obrátit proti jedinci, přestože to myslel dobře, právě třeba v zájmu rodiny.

Léčba transsexuality

Jak přistupovat k léčbě transsexuality? V prvé řadě jedinec navštíví odborníka, sexuologa, který vyvrátí, či potvrdí jedincovu domněnku. Následně mu doporučí konkrétní postup léčby. Součástí léčby bývá psychoterapie, jejímž účelem je sžití se s novou rolí, stejně tak jako reagování na názory rodiny, přátel, kolegů. Následuje krok v podobě hormonální léčby. Jedná se o hormony, které jsou typické pro opačné pohlaví. Cílená léčba má za účel utlumit fyzické projevy, které jsou přirozené pro jedincovo tělo, a přitom podpořit projevy, které jsou přirozené pro opačné pohlaví. Především se pak tyto projevy týkají ochlupení určitých částí těla, ale také podporování vývoje tělesných partií. Výjimkou ani není, že léčba zaznamená výsledky v hlasovém projevu. Při léčbě sexuolog pozoruje, koriguje, jak je to s psychickým stavem jedince. V případě nutnosti se léčba upravuje. Tím, jak bude léčba probíhat, se pak může jedinci také nabídnout operační zákrok, který umožní kompletní změnu pohlaví, nehledě na to, zda se jedná o ženu, či muže.

Potlačení transsexuality

Někteří jedinci, ještě než přistoupí k léčbě, se pokusí o potlačení své přirozenosti. Důvodů mohou mít hned několik. V prvé řadě mohou pociťovat stud, kdy by se jim i příčilo, aby o své poruše mluvili s někým cizím. Jedinci by se mohli cítit i nesví, kdyby nevěděli, co si o nich pak pomyslí jejich kolegové v práci. Mohou mít dokonce i obavy, že by se jejich proměna mohla dotknout práce, jako takové. Co si budeme povídat, každá odlišnost je hned středem pozornosti. Nelze se tedy jejich obavám nijak divit. Pokud však jedinci na svoji novou, respektive pravou stránku jejich já, nejsou sami, ale podpoří je rodina, kamarádi, pak mají velkou šanci, že jejich proměna dopadne bez větších zádrhelů. Ono, není vůbec jednoduché žít několik let v cizím těle, a najednou stát před rozhodnutím, faktem, že jejich tělo vlastně není jejich tělo. Proměna, hlavně ta vnitřní může trvat delší dobu. Nechybí-li trpělivost, pevná vůle, může se jedinec nakonec dočkat těla, které je mu vlastní.

 

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id9400 (magazinerotika.cz#193)


Přidat komentář